Jak poznat kvalitní med?

Ke konci května a na začátku června začíná u většiny českých včelařů první medobraní. S ním se na trhu objeví první letošní medy. Jenže jak poznat ten kvalitní?

Kromě hlavních složek medu glukózy a fruktózy je zde zastoupena voda. Ta by neměla přesáhnout 20 % . Ale popravdě ve většině případů vznikne problém s medem již nad 19 % vody. Med po čase začne kvasit. Kvašení poznáme i v chuti, cizí nakyslou pachutí, případně i čichem.

Kontrola procent vody se provádí jednoduše přístrojem zvaným refraktometr. Není to záležitost finančně náročná (pořízení stojí do 1500 Kč) a vyplatí se včelaří, když chce mít jistotu, že med je již zralý k vytáčení. Pro udělení certifikátu Český med je přípustná maximální hodnota 18 %, ale EU dovoluje až 20 % vody. Na etiketě tento údaj nehledejte, neuvádí se. Částečně se můžeme orientovat i při nákupu, pokud není med zkrystalizovaný. Zralé medy jsou husté i v teplé místnosti. Když sklenici otočíme dnem vzhůru, vytvoří se kulovitá bublina, která pomalu putuje vzhůru. Pokud se vzduchová bublina pohybuje v medu rychle jako v kompotu, jde o med nedostatečně zralý nebo falšovaný přídavkem vody. A pozor – to že je med zkrystalizovaný neznamená, že nemůže mít zvýšený obsah vody. A i ve zkrystalizovaném medu může probíhat nežádoucí kvasný proces.

Krystalizace medu není nijak na závadu, je to jeho přirozená vlastnost. Máme-li např. med o 17,5 % vody, tak 82,5 je sušina, což nemůže být vlastně nikdy tekutina, ale přesycený roztok tzv. sol a ta podle složení přechází v gel a následně v krystalickou hmotu, aniž by to mělo vliv na složení. Vzájemný podíl fruktózy a glukózy a přítomnost dalších komponent má výrazný vliv na chování medu: produkt s vyššími relativními obsahy hroznového cukru (glukózy) podstatně snáze krystalizuje než med s vyšším obsahem cukru ovocného (fruktózy). Letošní jarní med začal krystalizovat již druhý den po vytočení.

Někdy se v medu při skladování vytvářejí útvary podobné ledovým květům. Občas je někdo mylně považuje i za plíseň. Tyto kresby jsou způsobeny tím, že při krystalizaci dochází také k objemovým změnám a mezi vnitřní stěnu sklenice a její obsah vnikne vzduch.

Zkrystalizovaný med lze šetrným zahřátím převést do tekutého stavu. Operaci provádíme ve vodní lázni, tedy ponořením nádoby s medem do horké vody. Med průběžně mícháme, aby se při stěnách nádoby ani krátkodobě nepřehříval. Optimální teplota medu pro ztekucení, která med co nejméně poškodí, se pohybuje kolem 40-45 °C. Neměly bychom ale med zahřívat příliš dlouho.

Značka Český med a Med jak má být

Včelař může zaslat na otestování med do Výzkumného ústavu včelařského, kde udělí medu, který splňuje všechny předepsané normy a po zaplacení testů hodnocení Český med a Med jak má být. Problémem u těchto certifikátů je to, že včelař zasílá od každého medu jednu láhev. Což 100 % nezaručuje kvalitu veškeré jeho produkce, ale jinak se to asi vymyslet nedá.

Na internetu ještě naleznete jiné tipy a rady, jak poznat kvalitní med, ale nejsou příliš spolehlivé. Když máte podezření na špatnou kvalitu medu kupovaného v obchodě, tak se lze samozřejmě obrátit na Českou potravinářskou inspekci. Ovšem nejjednodušší je najít si svého včelaře. Malý včelař nemá zapotřebí do medu přimíchávat nějaké barviva a cukry.

Každý med je chuťově trochu jiný. I my máme každý rok trochu jinou chuť, je to složením včelí pastvy. Proto je vždy první chutnání medu, super napínavou záležitostí, tedy alespoň pro mě.

Zpět na seznam článků